začátky

I když maluji a výtvarně experimentuji od dětství, dlouho jsem se odhodlával, zda své obrazy vůbec veřejně rezentovat. Vždycky se objevila spousta vnitřních pochybností. A tak první výstava, kterou jsem uspořádal pro své přátele, přichází až v roce 2002. Byla to náhoda a také dost velké štěstí pro mě, že pozvání přijal olomoucký galerista Jiří Skácelík a přímo na této soukromé akci mi nabídl autorskou výstavu ve své galerii. A potom už jen stačilo několik doporučení a ohlasů… Olomoucké galerii Skácelík ostatně zůstávám věrný dodnes a pravidelně se účastním prázdninových a vánočních souborných výstav.

výstavy

Příprava každé výstavy je zábavou a dobrodružstvím. Nejde jen o to, namalovat obrazy a instalovat je na nějakém místě. Rád si pohrávám s názvy obrazů i výstav, vymýšlím návrhy pozvánek i plakátů . Vždycky zažívám určitý druh nervozity v očekávání, jak obrazy obstojí v kontextu s novým prostorem a samozřejmě před publikem.

obrazy

Témata obrazů jsou různá. Dalo by se říct, že jsou to abstraktní minimalistické krajiny. Kdysi jsem říkával , že jsou to krajiny bez lidí, krajiny v tichu – to se ale časem změnilo a začali se mi v obrazech objevovat lidé. Jsou to většinou hlavy v dialogu, ve vypjaté chvíli anebo v okamžiku zamyšlení. Krajiny jsou místem vzpomínek, kde každá vzpomínka má svou barvu, svou vůni. Snažím se děj, který se v obrazech odehrává jen naznačovat, aby se ti, kteří o to stojí, zapojili do hry se svou fantazií a probouzeli své vlastní představy.

hudba

V ateliéru mám dvacet let starý gramofon a spoustu různých LP desek, které jsou už hodně ohrané a dnes už nesou stopy olejových barev, se kterými pracuji. Hudba je pro mě velkou inspirací. Mám rád hudbu, která vypráví příběh …